Jsou světla která nevidíme

čtvrtek 31. ledna 2019

Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."


Těmito slovy, z knihy Dvacec tisíc mil pod mořem, vyzývá příběh o lásce v rodině, osobní odvaze, o tom jak touha uniknout nešťastnému životu, může člověka přimět k tomu, aby dělal věci, s kterými vlastně nesouhlasí.



Hluboké myšlenky, krásné lyrické pasáže v nichž proti sobě stojí krása lidskosti, lásky a zároveň krutost a surovost tehdejší doby, při kterých se vám nejednou sevře srdce.
Tak to je ona - kniha vyprávějící silný příběh o poznávání světa, o vášni pro vědomosti a touze po poznání.
Zanechá ve vás miliony emocí i dlouho poté, co ji dočtete.

Je v ní příběh o malé dívce, pocházející z Francie, na kterou už v šesti letech čeká první těžká zkouška. Oslepne. Její otec se ji snaží pomáhat, jak jen to jde, třeba pomocí modelů ulice ve které bydlí. Na Marii - Lauru však čeká ještě mnohem více zkoušek, kterými bude muset projít.

Němci obsazují Paříž a tak jsou s otcem nuceni vydat se za nejasnou vidinou nového, bezpečného útočiště. Existuje ale takové místo ve válkou a nenávistí rozbouřené Evropě?
A co její otec, který s sebou nese ještě jedno velice nebezpečné tajemství?

Co když příběhy z muzea ukrývají více, než se na první pohled zdá?
Co když kletby opravdu existují?
Někdy je prostě lepší, ponechat hrozby za stovkami zavřených dveří. A někdy je třeba být silnější, než druzí a zbavit tak svět bohatství, které v sobě ukrývá smrt.



Na druhé straně tohoto příběhu se v hornické, německé kolonii vyrovnává mladý chlapec Werner se smrtí svého otce. Touží po jiném osudu, než kterému je předurčen.
Touží po záhadách, fascinuje ho věda a technika. Dokáže spravit každé rádio. Jeho talent nezůstává nepovšimnut. A tak si jde mladý Werner za snem, který se pomalu, ale jistě mění v noční můru.

Ne vše po čem toužíte, je totiž to, co je pro vás správné.


Jedním slovem by sa tato kniha dala popsat, jako DOKONALÁ.
Autor ji dokázal skvěle rozpracovat a ztvárnit všechny příběhy v ní tak, že opravdu měly v knize svůj význam.
Kniha je v hardbacku a krásným modrým obalem, který na vás dýchá tu tajemnou atmosféru francouzského pobřeží. Samotný příběh je psán tak sugestivně, že máte v jednu chvíli i dojem, že jste ve francouzské pekárně a cítíte vůni čerstvého pečiva.Donutí vás přemýšlet o věcech jinak, než doposud. Jaké to asi musí být, když oslepnete? Co jsou vlastně ta světla, která nevidíme?
I přes to, že nemáte čas, ji jistě zvládnete přečíst během pár dnů. Kniha má totiž opravdu krátké kapitoly, ve kterých se určitě neztratíte, když ji na chvilku odložíte. Hodí se proto na přestávky do školy, na noční do práce, na cestování i během dlouhé chvíle při čekání u doktora.
Jedinou malou nevýhodou je její rozměr, neboť 534 stránek je v kabelce znát - od čeho máme knihotašky .Přesto jistě stojí za přečtení.
Já osobně miluji takové knihy, které vás nutí přemýšlet. Zamyslet se nad vším a brát život zcela jinak. Jsem takový ten ,,až moc přemýšlivý typ". Stejně, jako jsem si zamilovala Zlodějku knih, jsem se zamilovala i do této knihy. Obě tyto knihy jsou si hodně podobné. V každé se střetává lidskost s krutostí a nenávistí. V každé je kus poučení.

Pokud jste ještě nečetli tuto knihu, jistě si ji přečtěte. Nebudete litovat.
Já ji hodnotím 5ti hvězdičkami, neboť mě opravdu nadchla a vím, že se k ní ještě párkrát vrátím. Autor opět nezklamal a za přečtení stojí i další knihy od tohoto autora, na které Vamsnad v blízké době napíšu recenzí.

Jestli znáte nějakou knihu, která vás také tak moc nadchla a máte dojem, že by mě mohla také nadchnout, určitě ji zmiňte v komentáři. 😊

Vaše Týnuš 
@vesmirmeziradky

Read More