Nový design blogu!

 Ahoj,

momentálně pracuji na vylepšení designu tohoto blogu. 

Proto teď pár dní nebude možná vše fungovat, jak by mělo. 

Prosím o trpělivost a děkuji.

Týna

Read More

Předsevzetí, cíle a další úvahy pro rok 2021

Víte, občas mi přijde, že spoustu věcí a lidí okolo nás bereme jako samozřejmost.

 

Tahle myšlenka mě napadla po dopsání krátké básně na Instagram o Štědrém večeru.

Uvědomila jsem si, že zítra může být vše jinak. Že sice mohu brečet nad tím, co nemám a co jsem již ztratila a co vše jsem podělala, ....a nebo si mohu začít více vážit toho, co mi zbylo a co mohu dokázat.

Od té doby, co jsem se začala více zajímat o osobní růst přemýšlím úplně jinak. Nevím, jestli za to mohou Čtyři dohody, Nestěžovací výzva od Willa Bowena, spousta přečtených článků ….či prostě jen fakt, že jsem asi vážně dospěla a uvědomuji si vše z trochu jiného úhlu pohledu.

Co když všechny naše neúspěchy a ztráty nás nemají srazit na kolena, ale posílit a připravit nás na to, co nás čeká? 

Protože pokud bychom jen ztráceli a prohrávali, bylo by to pěkně na hovno…. Nemyslíte?

To byly jen takové krátké úvahy k zamyšlení...ale teď konečně k těm cílům.

Protože se blíží konec roku, ráda Bych se s Vámi podělila o to, čeho bych chtěla dosáhnout v příštím roce.

Nebudu si dávat ty typické cíle, co asi většina z nás zná a snaží se poctivě plnit alespoň první týdny v lednu. I tyto předsevzetí sice mezi nimi budou ale…

Jde mi tentokrát o více. O něco, na čem se snažím pracovat již dlouho a vím, že u některých cílů  je to cesta na dlouhou trať. 

Tak tady je můj seznam:

-          zapracovat na svém sebevědomí a sebedůvěře

(tzn. Přestat si nadávat za to, když něco nepůjde tak jak si představuji, podceňovat se a už vůbec ne nahlas před druhými, přestat se porovnávat, přestat tolik řešit svoje nedokonalosti, přestat si brát věci až moc osobně… vyčistit si hlavu od všech pochybností, co mě brzdí a jen si tím sama ubližuji.)

 

-          Konečně sepsat svou sbírku básní – část již mám sepsanou. ale chybí mi ilustrace, takže ještě sehnat šikovného človíčka co by do toho se mnou šel - pokud to čteš a umíš kreslit - napiš 😊

-          Psát více básní, článků a recenzí na zajímavé knihy

-          Najít si práci, kde mě to bude bavit

-          Udělat si řidičák

-          Více se sebevzdělávat a pracovat na sobě

-          Dát do oběhu své plecháčky a látkové tašky s básněmi a možná zapracovat i na diáři - pokud by vyšlo to dopsání mé sbírky

-          Najít si čas a zase cvičit alespoň půl hodinky denně

-          Když se mi bude chtít, jít si zaběhat

-          Ušetřit si na dovču po Anglii, Skotsku a Irsku a pak opět navštívit vánoční Londýn

-          Zlepšit si svou angličtinu a třeba si najít večerní kurzy – protože co si budeme – bez komunikace na denní bázi jako v předchozí práci, se mi zdá, že se zhoršuji a to  teda nechci.

A to hlavní předsevzetí nakonec - hlavně se z ničeho neposrat!

Tak to byl můj dlouhý seznam na příští rok 2021. A už teď vím, že nebude snadné vše splnit. Ale pracuji na tom a chci. Což je podstatné.

A jaké máte cíle do roku 2021 vy? 

Ať už jakékoliv, věřím že to zvládneme a příští rok budeme zase o velký kus dál, než jsme dnes.

Pokud vás zajímá má tvorba, budu ráda pokud mě budete sledovat na mém instagramu zde: @basnirka_v_utajeni

Do nového roku Vám přeji všechno nejlepší, pokud možno sílu na to, ho přežít ve zdraví, s těmi, kteří jsou Vám nejbližší. Ať si splníte své sny a jste šťastní.

Vaše Týna 🖤

  

Read More

Ohlednutí se za rokem 2020

 Co si budeme povídat, rok 2020 je rokem, na který se dlouho nezapomene. 

Ale nechci se zde rozepisovat o koronavirovém šílenství, o tom je všude zpráv až příliš mnoho. Tento článek bude mé ohlédnutí se za tímto rokem, o tom, čeho jsem (ne)dosáhla a také o tom, co vše je u mě nového.

Rok 2020 jsem si před rokem plánovala jinak. Chtěla jsem dopsat svou knihu a  jet opět před Vánoci do milovaného Londýna a pak navštívit trhy ve Vídni. Chtěla jsem si udělat konečně  řidičák, udělat si mezinárodní zkoušky z angličtiny, možná začít studovat dálkově VŠ a zlepšit tak svou možnost najít jinou a lepší práci, protože jsem už delší dobu měla pocit, že mě má práce nenaplňovala tak, jak bych si představovala. Chtěla jsem se posunout o pár kroků dál.

Ale plány mi koronavirus pozměnil, tedy ne plány, ale podmínky k jejich uskutečnění. Najednou nebyly prémie, najednou se vše zavřelo a práci jsem si sice udržela, ale být recepční v prázdném hotelu je dost zvláštní. Najednou jsem měla spoustu času přemýšlet nad tím, co bych chtěla a zároveň nic z toho nemohla uskutečnit. Přidal se do toho i strach o mou rodinu a bylo vymalováno. Pak přišlo postupné vyhořívání, že nic nedokážu a jsem k ničemu a já věděla, že pokud takto budu pokračovat, vyhořím úplně. A dala jsem výpověď. Vlastně jsem si ji dala k narozeninám a ani nevíte, jak moc se mi ulevilo. Vím jak moc nelogické se to může zdát - dát výpověď v době krize, kdy je většina lidí ráda za to, že mají práci. Já celou dobu jarní karantény sledovala nové nabídky práce a zvažovala výpověď, zatímco jiní se strachovali, aby výpověď nedostali. Ale nelituji toho ani trošičku - chybí mi snad jen kolegyně a takový ten pocit, kdy jste si jistí sami sebou i před naštvaným klientem.

Měla jsem tak možnost vybrat si dovolenou v létě a to celý měsíc. A to léto, přestože jsem necestovala ani po Česku jsem si užila. Měla jsem totiž konečně čas na svou rodinu, svou malou neteřinku a svého psa. Včetně času na čtení, psaní a cvičení.

Najít si ale novou práci nebylo tak snadné. A když jsem nenacházela práci ani v půlce srpna, pomalu se mě zmocňovala panika, co si budeme povídat. Začalo jít do tuhého. 

Koncem měsíce jsem si ale práci našla. Byla to spíše zvláštní shoda náhod - ráno si u kávy procházím inzeráty jako vždy a konečně  narazím na zajímavou nabídku přímo v místě bydliště a přestože nečekám, že se mi ozvou, odesílám hned životopis....a do toho se mi najednou ozve i má bývalá kolegyně a píše mi přímo zrovna o téhle nabídce, že ona do toho kvůli dojíždění nejde, ale že by mi dala kontakt a dala jim o mě info. Ani nevím,  jak se to ten den seběhlo, ale do dvou hodin na to jsem doslova běžela na pohovor, absolutně vynervená, protože jsem to nečekala a nechtěla jsem to podělat. A to jsem netušila, že mě čekají pohovory dva - z toho ten druhý byl ještě na jinou pozici v této firmě, na kterou jsem se hlásila již před svým prvním zaměstnáním...jen kdybych to tehdy jako nic neznalá absolventka nepohnojila tím, že jsem se spoléhala pouze na to, až se mi ,,ozvou". (Je totiž jasné, že se musíte ozvat i vy a projevit zájem - rada pokud se hlásíte na pozici, o kterou opravdu stojíte.)

 Každopádně jsem nakonec nezískala ani jednu pozici, na kterou jsem se hlásila...ale jinou i když už ne tolik zajímavou. Ale to hlavní bylo - měla jsem práci a tím i malou naději, že se třeba posunu dál na jinou pozici. Práci i tým lidí jsem si pomalu oblíbila a začalo mi to snad i jít lépe. Jenže zkušebka nevyšla podle představ nadřízených a já se tak dostala na ,,křižovatku" - šéf, který mi nabídl jinou pozici, o kterou ale nestojím kvůli naplni práce vs. začít opět od nuly a úplně si uzavřít možnost se někdy dostat trochu výš. Zvolila jsem si zůstat a zvládnout to.  Ale to by asi nebylo nic pro Týnu, kdyby u toho neměla zvládnou ještě kolegyni, která okolo sebe rozsévá negativní energii. Jako kdyby nestačilo, že se cítím mizerně už kvůli tomu, že jsem byla přeřazená na jinou pozici. A to rovnou na místo, kde nikdo kvůli této paní dlouho nevydržel. 

A tady můj rok 2020 pomalu končí. Na pochybách. Zvládla jsem si během tohoto roku udělat online test z angličtiny a vyšla mi úroveň C1, získala jsem spolupráci s nakladatelstvím Cosmopolis  a spoustu nových fanoušků na svém básnickém instagramu @basnirka_v_utajeni. Byla jsem dokonce jednou z autorek na výstavě lodivadla theatre....

Nezvládla jsem si ale udělat řidičák, ani cestovat, nenašla si životní lásku a ani mi prozatím nevyšla práce, ve které bych byla konečně 100% spokojená. Ještě nevím, jestli to raději nevzdat a začít hledat práci jinde. Protože jestliže nejsem spokojená, a to aktuálně nejsem, nemá smysl ztrácet zde čas. Zároveň ale nechci odejít zbaběle jen proto, že se mi nelíbí současná náplň práce a vztahy s kolegyní. Chci růst. Hledám proto i pozitiva k tomu, že třeba pak budu mít více znalostí s fungování dané firmy a tedy bych pak danou lepší pozici mohla časem získat....Jenže to jsou jen takové ty plamínky naděje, které ani nemusí vyjít a já se budu jen zbytečně nervovat a trápit někde, kde to pro mě není.

Nemohu však říct, že bych se neposunula. Je fakt, že co se týče mého sebevědomí, tak to je teď bohužel na bodu mrazu, jestli už ne v mínusových hodnotách. Ale začala jsem se mnohem více zabývat seberozvojem a začala o všem tak nějak i více uvažovat a pracovat na sobě. Zjistila jsem, že jsem celkem silná osobnost a že je třeba na sobě pracovat neustále a nevzdávat to....takže bojuji a nevzdávám to....prozatím... a s nejistotou vyhlížím příští rok i to, jak to vše dopadne a kde nakonec skončím. Vrátila se mi po dlouhé době konečně i má chuť do psaní a pokud mě to nepřejde, ráda bych Vám o své cestě zde občas napsala.

A co vy, jaký byl Váš rok 2020? Co se Vám podařilo? Co ne?

Dáváte si předsevzetí?  Já si letos jistě nějaké dám, ale o tom až v příštím Vánočním článku.

Vaše Týna

Read More

Než vyhasnu...

Než vyhasnu - to je jedna z mých nových básní. A zde je i malá úvaha k ní.

...

...

Přemýšleli jste někdy o smyslu toho všeho, co děláte? Jaký máte cíl? Jaký smysl má Váš život? 

...

Jistě ano a pokud ne, zamyslete se.

 Pro sebe.

...

Co Vás naplňuje světlem a radostí? 

Co Vás naplňuje temnotou a strachem?

...

Tuhle báseň jsem napsala, když jsem pochybovala o svém smyslu bytí. Pochybovala jsem a měla za to, že můj život nic neznamená. 

Když jsem si myslela, že jsem naprostá nula ve světě plném lepších a chytřejších lidí, než jsem a kdy budu já.

...

 

Vyhořívala jsem. 

...

A pak jsem začala po dlouhé době psát.

 O tom vyhoření.

A uvědomila si vše podstatné.

...

 

Nemusíme totiž nic jiného, než jen být sami sebou a každý z nás má něco, co druzí nemají. 

Nemá smysl se porovnávat.

Nemá význam chtít být jako ti druzí a zapadnout v davu.

Každý je jedinečný.

A každý z nás má dar vyjímečnosti.

 Možnost dělat věci, které nás naplňují světlem a pomáhají nám v době naší temnoty přežít.

Někdo má nadání tvořit hudbu, někdo talent kreslit...někdo se najde v psaní knih,.....a já mám poezii.

...

Nejsem druhý Shakespeare, ani E.A.Poe. Ale jsem to já. A svojí nedokonalostí hořím a nevyhasnu. 

(Pokud Vás zajímá má tvorba tak určitě sledujte můj instagram @basnirka_v_utajeni 🙈)

...

A tak se ptám, co je tím plamínkem naděje ve tmě pro Vás?

 

Read More

Návod na vraždu pro hodné holky - Holly Jackson

Recenze: Návod na vraždu pro hodné holky

Autorka: Holly Jackson/ @hojay92

Nakladatelství: Cosmopolis /@cosmopolis_cz , @grada.cz

 Kniha vychází již 10.srpna 2020 a koupit si ji můžete už teď v předprodeji se slevou na eshopu www.grada.cz 

Pokud bych měla vytvořit seznam thrillerů, které jsem přečetla a vybrat pár těch nejlepších, tak tohle by byl rozhodně jeden z nich!

A co vy a thrillery? Četli jste nějaký, který Vás naprosto dostal? Budu ráda za Vaše tipy v komentářích!¨

Ospalé městečko.
Uzavřený případ vraždy.
A jedničkářka, která 
chce odhalit pravdu...

,,Zmizela oblíbená středoškolačka, Andie Bellová. Tělo se sice nenašlo, ale policie ví, kdo je vrah. Všichni vědí, kdo je vrah! Sala Singha za vraždu přítelkyně odsoudili všichni, kromě soudu a poroty. Sal Singh totiž spáchal sebevraždu a nikdo neusiluje o očištění jeho jména. Až na Pipu Fitz-Amobiovou. Městečko rozežírá nenávist k rodině vraha, ale ona nevěří, že je vinen.
Pět let po zločinu začíná vyšetřovat pod záminkou závěrečného školního projektu. Je to ale úkol, který ji může zabít. Jestliže se Pipa nemýlí a vrah je stále na svobodě, nikdo neví, kam až bude ochotný zajít, aby své tajemství zachoval. Kdosi chce totiž minulost utajit za každou cenu. A kam až dokáže zajít Pipa, aniž by zaplatila životem?"

Recenze:

Tak moc návykový thriller ze studentského prostředí jsem dlouho nečetla. Byla to naprostá pecka! Více takových knih prosím....

Když mě nakladatelství Cosmopolis oslovilo s nabídkou spolupráce,

čekala jsem leccos, ale takovou jízdu rozhodně ne! A co více si na rozečtení po čtecí krizi přát, než-li knihu, od které se nebudete moci odtrhnout?

,,Nepřišlo to najednou.
Blížilo se to jako blikající bod na radaru, osvětlující postupně části její paměti.
Dílky skládačky do sebe nakonec zapadly.

Kniha je o studentce Pipě, která si pro svůj závěrečný školní projekt vybere případ vraždy, který se stal před pěti lety. Vraždy, ze které byl obviněn Sal Singh. Pipa ale něvěří, že by toho byl schopen a snaží se tak projektem odhalit pravdu, nepřipouští si ale, že by ji to mohlo stát i život.

Pipa tak  postupně rozplétá tajemství, která Andie měla. A nebylo jich málo. 

Během rozhovorů s lidmi, co Andie znali se tak seznámí i s bratrem údajného vraha Ravim. Ten zastává stejný názor, jako Pipa, totiž to, že Sal byl jeden z nejhodnějších a nejlepších bratrů jakého si mohl přát.

Kniha se mi četla skvěle, možná i díky kratším kapitolám, ale také díky tomu jak návykové bylo odhalovat všechna tajemství a zápletky.  Kniha se řadí do YA detektivek/ thrillerů a najdete zde jak er-formu, tak i ich formu. Tímto ale propracovanost knihy nekončí -  najdete v ní i rozhory a protokoly k projektu, mapku a třeba i zápisky z diáře oběti. Čeká tu na Vás řada nečekaných zvratů i když s trochou fantazie si sem tam něco samozřejmě domyslíte již dopředu.

Vůbec se mi po přečtení této knihy nechtělo uvěřit, že by mohlo jít o autorčinu prvotinu. Ráda bych Vám napsala i negativa, ale nenašla jsem je....snad jen bych uvítala více času na čtení, protože bych ji zhltla třeba za jeden den. Ale takhle jsem alespoň mohla přemýšlet nad příběhem, třeba u žehlení. :-)

Rozhodně jsem ale po dočtení pátrala a zjistila jsem, že právě teď autorka vydává novou knihu - pokračování s naší hlavní hrdinkou! Knihu Návod na vraždu pro hodné holky rozhodně doporučuji. U mě je to 5/5.

 Přesvědčila Vás má recenze? Budu ráda, když mi poté napíšete í do komentářů, jak se Vám kniha líbila a případně Váš tip na další dobrou knihu.

 

Read More