Než vyhasnu - to je jedna z mých nových básní. A zde je i malá úvaha k ní.
...
...
Přemýšleli jste někdy o smyslu toho všeho, co děláte? Jaký máte cíl? Jaký smysl má Váš život?
...
Jistě ano a pokud ne, zamyslete se.
Pro sebe.
...
Co Vás naplňuje světlem a radostí?
Co Vás naplňuje temnotou a strachem?
...
Tuhle báseň jsem napsala, když jsem pochybovala o svém smyslu bytí. Pochybovala jsem a měla za to, že můj život nic neznamená.
Když jsem si myslela, že jsem naprostá nula ve světě plném lepších a chytřejších lidí, než jsem a kdy budu já.
...
Vyhořívala jsem.
...
A pak jsem začala po dlouhé době psát.
O tom vyhoření.
A uvědomila si vše podstatné.
...
Nemusíme totiž nic jiného, než jen být sami sebou a každý z nás má něco, co druzí nemají.
Nemá smysl se porovnávat.
Nemá význam chtít být jako ti druzí a zapadnout v davu.
Každý je jedinečný.
A každý z nás má dar vyjímečnosti.
Možnost dělat věci, které nás naplňují světlem a pomáhají nám v době naší temnoty přežít.
Někdo má nadání tvořit hudbu, někdo talent kreslit...někdo se najde v psaní knih,.....a já mám poezii.
...
Nejsem druhý Shakespeare, ani E.A.Poe. Ale jsem to já. A svojí nedokonalostí hořím a nevyhasnu.
(Pokud Vás zajímá má tvorba tak určitě sledujte můj instagram @basnirka_v_utajeni 🙈)
...
A tak se ptám, co je tím plamínkem naděje ve tmě pro Vás?
Krásný článek!
OdpovědětVymazatDěkuji😊
Vymazat